O mně | Martina Pražáková
top of page

MŮJ PŘÍBĚH: 

Když se svět zhroutí, může začít nový...

 

Z úzkostí a beznaděje jsem se dostala k životu, který je naplněný radostí a smyslem. Klíčem bylo pochopení sebe samé – a odvaha začít dělat věci jinak.

Přestala jsem přežívat, začala žít a rozhodla se plnit si sny.

S vděčností, lehkostí a větší důvěrou v to, že život může být dobrý

– i když nezačal snadno...

MD9A0310.jpg

Dlouho jsem si připadala jiná. Viděla jsem věci jinak než mé okolí, cítila hloubku, kterou ostatní často nechápali – a chvíli jsem si myslela, že je se mnou něco špatně. Že jsem divná.


Ale časem jsem pochopila, že jsem citlivá. Empatická. A že to není slabost, ale dar.

Cítím, když je někde těžká energie. Vnímám bolest druhých – někdy až fyzicky. A právě díky tomu dokážu pomoci bolesti, aby se mohla proměnit v lehkost bytí.

Jsem průvodkyní pro lidi, kteří ztratili spojení sami se sebou – protože jsem si tím sama prošla a našla v tom poklad.

Nesoudím, ale vidím a vnímám. Nevnucuju, ale ukazuju. Netlačím, ale držím bezpečný a důvěryhodný prostor.

A přestože se někdy cítím jiná, právě tahle „jinakost“ je mým darem.
Moje energie přirozeně proměňuje atmosféru, má slova dokážou léčit –
a můj příběh inspiruje a dává nadějí, že i ten největší stín v sobě nese světlo.

Proč ti dnes rozumím, i když se cítíš na dně?

Přišly chvíle, kdy jsem nevěděla, jak dál.
Ve 13 letech se mi během pár měsíců rozpadl celý svět.

Zažila jsem tragickou autonehodu, při které zemřel můj tatínek – a já jsem se zraněná a v šoku probudila v polámaném, nehybném těle, čekajíc dvě hodiny na pomoc.


Poté přišlo náhlé odloučení od obou rodičů – čtyři měsíce jsem strávila u sousedů, na invalidním vozíku, uvězněná v těle, které potřebovalo čas na zahojení.

Tenkrát jsem ztratila jakýkoli pocit bezpečí. Ocitla jsem se v hlubokém zmatku, opuštěná, obklopená neporozuměním – a dlouho jsem si v sobě nesla ticho, které křičelo.

O deset let později...

Další ztráta, která mě zasáhla opět přímo do srdce.

Tragicky jsem přišla o partnera.
Všechno najednou ztratilo smysl. Zůstalo jen prázdno. Ticho. Otázka: Proč? Jsem odsouzená jen trpět?


Byly chvíle, kdy jsem to chtěla vzdát.

Ale něco ve mně, malý tichý plamínek, řekl:
Zkus to jinak. Zkus to jinde.

A tak jsem odešla.
Na druhý konec světa – do Austrálie.
Ne s plánem, ale s nadějí, že se znovu nadechnu a taky že ano.

Přišlo světlo v tom nejtemnějším stínu.

Kousek po kousku jsem se učila rozumět tomu, co cítím.

Přijímat bolest, aniž bych v ní uvízla.
Nacházet klid uprostřed chaosu. Sílu uprostřed slabosti.
A smysl – právě tam, kde se zdál být navždy ztracený.

Díky správné podpoře a své odvaze jsem dokázala přijmout a z hloubi uvolnit zármutek, kterého jsem se dlouho bála a roky ho v sobě dusila.
Teprve tehdy se mi opravdu ulevilo – a já mohla začít doopravdy žít.

A vím, že i vy v sobě máte...
Tu sílu zvednout se z čehokoli, co právě prožíváte.


Sílu najít odpovědi, po kterých toužíte – ať už jde o duševní či fyzické zdraví, práci, která vás naplňuje, finanční stabilitu nebo harmonické vztahy.

Naše emoce a myšlenky nejdou potlačit.
Ale můžeme je pochopit a s laskavostí vést – směrem k životu, který na vás čeká.

Dnes vím, že to není otázka štěstí.
Je to výsledek vnitřní práce, porozumění sobě, změny přístupu, každodenních návyků – a taky zázraku v nás.


Síly našeho ducha.

A i věda dnes potvrzuje, že když se naučíme pracovat se svými emocemi a myslí, mění se nejen naše pocity – ale celý náš život.

MD9A0134.jpg
Proč právě se mnou?

Jsem člověk, který si prošel ztrátami, bolestí a vnitřním hledáním – a našla cestu zpět k sobě.

Vím, jaké to je být zahlcená emocemi, ztracená ve strachu a odpojená od sebe.
A právě proto ti dnes nabízím bezpečný prostor, kde můžeš zpomalit, nadechnout se a znovu najít svůj směr.

Nepředávám teorie. Předávám zkušenost.
Neříkám ti, co máš dělat – ale pomáhám ti slyšet sebe.

Lidé mi říkají, že se vedle mě cítí v bezpečí díky tomu, že je vnímám a citlivě přivádím k sobě samým. Díky tomu dochází lidem souvislosti, hluboké porozumění sobě samým a hlavně se přestávají bát svých emocí a začínají si věřit.

Možná i ty právě teď cítíš, že nastal čas vrátit se domů.
Sama k sobě. Jsem tu s otevřeným srdcem právě pro tebe.

 

S láskou a důvěrou v tebe Martina

bottom of page