vize
Věřím, že nejdůležitější vztah v životě je ten, který máme sami se sebou. Od něj se totiž odvíjí to, jak se každý den cítíme, jak kvalitní jsou naše vztahy s druhými i kolik odvahy v sobě najdeme pro nové věci.
Mým velkým přáním je, abychom my, Češi a Slováci, žili v hlubším kontaktu se sebou, více si věřili a dovolili si být tím, kým skutečně jsme – bez výčitek a bez podmínek. Protože člověk, který si rozumí, už nemusí hledat potvrzení své hodnoty venku. Nachází ji v sobě..
Tuto cestu jsem si prošla sama – se všemi jejími zákrutami – a pochopila jsem, že celou tu dobu jsem hledala jen sebe samu.
A právě to změnilo všechno. Nemůžeme kontrolovat to, co nám život přináší. Ale můžeme změnit to, jak to vidíme a jak na to reagujeme. Jestli stresem nebo klidem. Jestli útěkem nebo odvahou být sama sebou.
Když mě pak lidé začali sami oslovovat, našla jsem v tom nový smysl – podpořit ostatní v hledání vlastního nadhledu a v tom, aby se naučili být sami sobě tou největší oporou.
Mojí největší odměnou je chvíle, kdy mě ten druhý už nepotřebuje. Protože vím, že to zvládl sám – jde přirozeně vlastním příkladem a inspiruje své okolí.
Kdo jsou tito lidé?
Přinášejí lidskost, která mění atmosféru všude, kam vstoupí.
Výzvám čelí s odvahou. Nezastavují je, ale posouvají.
Vnímají emoce jako navigaci, ne jako slabost.
Znají svou hodnotu a nepotřebují ji dokazovat.
Ve vztazích dávají i přijímají – bez ztráty sebe sama
Říkají ne bez výčitek a ano bez váhání a pochybností
Žijí přítomností – v každém dni nacházejí radost a smysl
Chyby berou jako součást cesty, ne jako svou nedostatečnost
Takoví lidé nečekají, až jednou nastane ten správný čas. Jsou šťastní dnes – i když není vše ideální, protože vědí, že nestačí jen vědět, ale taky uvést teorii do praxe a že štěstí není cíl, ale způsob, jak jít životem.
Můj příběh:
cesta z náročných psychických stavů do vnitřní svobody a životnímu úspěchu
Na první pohled jsem měla všechno. Byla jsem vnímána jako silná, samostatná žena, která zvládne cokoli. Procestovala jsem půl světa a přesvědčovala sebe i ostatní, že jsem šťastná. Ve skutečnosti byl ale cestování jen převlečený útěk.
Střídala jsem země, vztahy i prostředí v marné snaze najít klid, který mi vnitřně chyběl. Dojela jsem až na druhý konec světa, do Austrálie, s naivní představou, že čím dál uteču, tím lépe mi bude.
Právě tam mě ale moje nezpracovaná minulost definitivně dohnala.
Co se v minulosti stalo?
Ticho, bezmoc a zvláštní klid.
Moje cesta k uzavřenosti začala už ve 13 letech. Stačil jeden okamžik, kdy auto vybočilo z cesty, a můj svět se roztříštil.
Táťka se kterým jsme si byli blízcí zemřel na místě, mamku jsem zachránila od uškrcení se pásem a pak jsem už jen čekala na pomoc dvě nekonečné hodiny zaklíněná mezi sedačkami se zlomenou nohou.
To ticho a zvláštní klid onoho momentu se mi navždy vryly do paměti.
Po propuštění z nemocnice...
...se ale pocit bezpečí nevrátil. Ocitla jsem se na několik měsíců na invalidním vozíku, odkázaná na střídavou péči sousedů, zatímco mamka se dostávala z kómatu.
Jako třináctiletá holka jsem ztratila domov i jistotu a propadla tak do uzavřeného a osamělého světa, kterému nikdo nerozuměl.
O deset let později, když jsem se konečně odvážila znovu někomu otevřít srdce, přišla další rána – moje životní láska, Pierre, tragicky zemřel.
Nastal bod zlomu:
Když už není kam utéct
V Austrálii se všechny ty roky potlačované bolesti definitivně přelily do těžkých úzkostí a depresí. Dojela jsem na konec světa, abych zjistila, že před sebou neuteču. Ztratila jsem sílu, smysl i chuť jít dál. Byla jsem na pokraji sil a chtěla to vzdát.
Zlom a skutečná pomoc ale přišly až v další etapě mé cesty – ve Skotsku. Právě tam jsem v ten nejkritičtější moment potkala člověka, který mi podal ruku a ukázal cestu ven. Pomohl mi pochopit, že způsob, jakým jsem se na sebe a svět dívala, byl jen jeden z mnoha – a že existuje i jiný úhel pohledu, který mi do té doby zůstával skrytý.
V drsné a klidné krajině Skotska začala moje skutečná cesta k sobě. Začala jsem vědomě měnit svůj mindset – to, jak přemýšlím a jak reaguji na životní výzvy. Skrze postupné, malé každodenní návyky jsem v sobě krůček po krůčku budovala vnitřní klid a psychickou odolnost, o které se dnes můžu s jistotou opřít.
Moje mise: Proměnit bolest v dar
Mým největším úspěchem není to, kolik jsem toho procestovala, ale to, že jsem se dokázala vrátit zpět do života. Své tragédie jsem proměnila v sílu a začala z nich vědomě tvořit svou budoucnost.
Dnes pomáhám jednotlivcům, párům, podnikatelům i firmám budovat mentální odolnost a nalézt vnitřní rovnováhu a umět ji žít v každodenním osobním i pracovním životě.
Moje práce vychází přímo z mé zkušenosti. To, co nabízím, není teorie z učebnic, ale žitá praxe:
-
Sebepoznání s koňmi: Unikátní metoda, kde nám koně slouží jako zrcadlo našich emocí a autenticity.
-
Inspirativní přednášky a workshopy: Kde sdílím, jak pracovat s mindsetem a stresem v každodenním životě.
Věřím, že v největší bolesti lze najít ten nejhlubší smysl. Ať už čelíte těžkým životním zkouškám, nebo tlaku v práci, základem pro změnu je odvaha podívat se na svou situaci z jiného úhlu. Ráda vám ukážu, jak to udělat.
