Vize: život podle vlastních pravidel, ne podle starých ran.
Většinu svého života jsem strávila hledáním odpovědí na otázku, proč se cítím zaseknutá, i když se tolik snažím. Níže detailněji popisuji můj příběh, kdy jsem prožila tragédie, které měly hluboký dopad na můj život. Ale...?
Dnes už vím, že ty události NEBYLY mým největším problémem. Tím byl ten pocit, že jsem na to sama a nevím si s minulostí rady a už vůbec ne, co sama se sebou nedostatek sebevědomí a klíčových dovedností pro život.
Ruku na srdce – většinu z nás nikdo nenaučil systematicky pracovat se svou myslí, emocemi a hranicemi. Nikdo nám nedal manuál na to, jak zjistit, co nás skutečně baví a co dává našemu životu smysl. Nikdo nám neukázal, jak objevit své dary a talenty a jak je proměnit v prosperitu.
Chyběl nám návod na to:
-
Jak pracovat s emocemi a vysvobodit se z bludných kruhů minulosti.
-
Jak si vybudovat neotřesitelnou sebehodnotu, která nestojí na neustálém výkonu a potvrzení zvenčí.
-
Jak tvořit smysluplné vztahy založené na důvěře a pravdě, ne na vyhovování druhým.
-
Jak objevit svůj skutečný potenciál a dary, které můžeme světu nabídnout.
-
Jak vydělávat peníze v souladu se sebou, bez vyhoření a v plné energii.
-
Jak žít naplněný život i v chaosu dnešního světa.
Moje filozofie: Odvaha stát se tvůrcem
Moje cesta nebyla o zázračném uzdravení ani o tom, že by mě někdo zachránil. Byla o jediném okamžiku, kdy jsem si řekla: A DOST!
Přestala jsem se ptát „Proč se mi to děje?“ a začala jsem hledat odpovědi na jiné otázky:
-
Co mě tato situace nebo tento člověk učí? * V čem se mám posunout? * Jaké konkrétní dovednosti a denní návyky potřebuji, abych žila život, po kterém toužím?
Jestli to bylo jednoduché? Ano – stačí k tomu jedno pevné rozhodnutí. Ale bylo to lehké? Ne. Minulost mě neustále zkoušela stahovat do starých, zajetých kolejí. Člověk je za roky naučený nějak fungovat a skutečná, trvalá změna vyžaduje víc než jen přání. Vyžaduje systém a disciplínu.
Právě proto dnes předávám ty nejlepší strategie a know-how tím nejpraktičtějším způsobem. Pomáhám lidem, kteří už mají dost přešlapování na místě a chtějí se stát skutečnými tvůrci vlastního života.
V co věřím
-
Radikální upřímnost: Nelžu sobě ani druhým. Jen pravda nás může osvobodit.
-
Vnitřní integrita: Dělám to, co říkám. Moje činy jsou v souladu s mými slovy.
-
Zodpovědnost jako svoboda: Jakmile přestaneš vinit okolí, získáš moc nad svým životem.
-
Od odvahy k radosti: Cesta k naplněnému životu vede přes nekomfortní zónu.
Můj příběh:
Na první pohled jsem měla všechno. Byla jsem vnímána jako silná, samostatná žena, která zvládne cokoli. Procestovala jsem půl světa a přesvědčovala sebe i ostatní, že jsem šťastná. Ve skutečnosti byl ale cestování jen převlečený útěk.
Střídala jsem země, vztahy i prostředí v marné snaze najít klid, který mi vnitřně chyběl. Dojela jsem až na druhý konec světa, do Austrálie, s naivní představou, že čím dál uteču, tím lépe mi bude.
Právě tam mě ale moje nezpracovaná minulost definitivně dohnala.
Co se v minulosti stalo?
Ticho, bezmoc a zvláštní klid.
Moje cesta k uzavřenosti začala už ve 13 letech. Stačil jeden okamžik, kdy auto vybočilo z cesty, a můj svět se roztříštil.
Táťka se kterým jsme si byli blízcí zemřel na místě, mamku jsem zachránila od uškrcení se pásem a pak jsem už jen čekala na pomoc dvě nekonečné hodiny zaklíněná mezi sedačkami se zlomenou nohou.
To ticho a zvláštní klid onoho momentu se mi navždy vryly do paměti.
Po propuštění z nemocnice...
...se ale pocit bezpečí nevrátil. Ocitla jsem se na několik měsíců na invalidním vozíku, odkázaná na střídavou péči sousedů, zatímco mamka se dostávala z kómatu.
Jako třináctiletá holka jsem ztratila domov i jistotu a propadla tak do uzavřeného a osamělého světa, kterému nikdo nerozuměl.
O deset let později, když jsem se konečně odvážila znovu někomu otevřít srdce, přišla další rána – moje životní láska, Pierre, tragicky zemřel.
Nastal bod zlomu:
Když už není kam utéct
V Austrálii se všechny ty roky potlačované bolesti přelily do těžkých úzkostí. Zjistila jsem to, co dnes učím své klienty: Před sebou neutečeš. Své vnitřní nastavení si bereš v kufru s sebou, kamkoli letíš. Byla jsem na pokraji sil a poprvé v životě jsem měla pocit, že to chci vzdát.
Hledala jsem pomoc u mnoha expertů, psychologů a terapeutů, ale skutečný zlom přišel až ve Skotsku. V ten nejkritičtější moment jsem potkala Christie – britskou terapeutku, která nemluvila z teorie, ale z vlastní hluboké zkušenosti.
Nepodala mi kapesník, aby mě litovala. Podala mi ruku, aby mi ukázala směr.
Díky ní jsem pochopila, že způsob, jakým jsem se na sebe a svůj osud dívala, byl jen jeden z mnoha – a že existuje úplně jiný úhel pohledu a přístup, jak se s tím popasovat, který mi do té doby zůstával skrytý. Nezachránila mě. Ukázala mi „JAK“ se zachránit sama.
Předala mi nástroje, díky kterým jsem konečně našla úlevu a směr, který jsem tak dlouho hledala.
